Jméno a příjmení: Matthew Fitzpatrick
Hráč: Malia
Božský rodič: Neurčený (Poseidón)
Věk: 17 let
Vzhled: Už delší dobu slýchá věty typu: "Vážně ti je tolik?" to již naznačuje tomu, že nikdo netypuje jeho věk správně. Vypadá ve skutečnosti o pár let starší, než je, ale to mu vůbec nevadí, ba naopak. Vyhovuje mu to, nikdo po něm nechce občanku a automaticky mu prodají alkohol, toho jednu dobu často využíval. Starší vypadá jen vzhledem, se svými 180 cm a svou váhou se řadí mezi ostatní náctileté. Aktivní život ho odměnil atletickou postavou. Není to sice žádný Hulk ani Kapitán Amerika, ale za svou postavu se rozhodně nestydí. Vždy říkal, že hraní basketbalu a plavání mu přináší i jiné výhody než slávu a přízeň dívek ze školy, měl pravdu. Korunu těla mu zdobí uhlově černé vlasy, které na slunci odráží svůj lesk a hned je patrné, že si na vlasech dává záležet. Vlasy jsou sametově jemné, na dotek příjemné a husté. Od vlasů se odvíjí jeho největší zlozvyk. Neustále je jeho nenechavé ruce upravují, přehazují na stranu, nebo jednoduše prohrabují. Nenechte se však mýlit. O vlasy se sice stará, ale neexistuje, že by si sám vytvářel účesy, nebo dokonce použil gel. To je pro něj v tabu. Mnohdy ani nepoužije hřeben. Po ránu si havraní hřívu několikrát prohrábne a tím končí, jaké pak copak. Kromě vlasů a svého těla sází při flirtování i na své čokoládově hnědé oči. Často vyzařují odhodlání a touhu, dokázat cokoliv, co si umane. Ne vždy se to povede, ale to odhodlání nedokáže potlačit. Ať chce nebo ne, jeho oči mluví za něj, aniž by o tom věděl, či otevřel pusu. Středem obličeje je neveliký nos, není ničím nápadný, ale není ani uchvacující. Matt ho hodnotí jako průměrný a už se smířil s tím, že nemůže mít všechno dokonalé, přestože rád o sobě tvrdí, že dokonalý je. Cestu ke rtům tvoří poněkud pohublejší a protáhlé tváře, nejeví žádné známky akné nebo jiné kožní nemoci. Pleť má čistou, hebkou, poněkud vybledlejší, nemá rád opalování. Na strniště má ještě čas, i když se už nemůže dočkat. Těší se na ten den, kdy se objeví, jak bude vlastně vypadat a vzbudí to v lidech větší respekt k jeho osobě. Zatím jsou k vidění jen náznaky. Sarkastické poznámky trousí tenká ústa s narůžovělými rty. Jeho rty jsou měkké, polo plné, v zimě popraskané. Co se týče stylu oblékání, nemá žádný určitý vkus. Oblékne si prostě to, co se mu líbí, ať už to je košile, svetr nebo triko. Na barvách mu příliš nesejde, přestože upřednostňuje tmavší, chladnější odstíny. V zářivě žlutém triku ho potkáte jen ve vlastním snu, šel by radši nahý než ve žluté barvě, ještě by na něj létaly včely ve snaze, opylovat ho.
Povaha: Už odmalička se snaží, aby byl středem pozornosti. Dělá maximum pro to, aby byl terčem vesmíru, ale není schopen udělat cokoliv. Odmítá se lidem stále dokola vtírat a dolézat za nimi. Není na to zvyklý. Většinou je oblíbený všude a ještě si nezvykl na odmítnutí. Nenechá se však odbýt snadno. Je extrémně tvrdohlavý, tak moc, že když před něj postavíte vejce, pokusí se ho rozmáčknout palcem na špičce a ukazováčkem na protější straně. Ví, že je to nemožné, ale přesto to stále zkouší, co kdyby se to náhodou povedlo? Má v sobě velkou dávku odhodlání i tvrdohlavosti. Aby neměl všeho hodně, má málo trpělivosti. Odhodlaný sice je, ale s tím jde ruku v ruce agresivita a horkokrevnost. Jeho pokusné vejce vždy končí na zdi a nebo ho naštváním rozmáčkne ve dlani. Jak už je zmíněno, Matt se snadno rozčílí, ale zase rychle vychladne. Nikdy nevydrží být uražený či dotčený dlouho. Hodně věcí promíjí a odpouští. To je jeho největší slabost, má slitování. Umí však rozlišit, kdy si člověk slitování zaslouží a kdy ne. Je velmi společenský. Má rád seznamování a sáhodlouhé rozhovory o zbytečnostech např. slupce banánu. Ano, dokáže se bavit i o tomhle. Ne, že by měl tak nízké IQ, ale rád prostě mluví o čemkoliv. Kamarádů měl vždycky hodně, většinu z nich jen využíval, aby dosáhl toho, čeho chtěl. S holkama se bavil, jen aby mu psaly úkoly, protože mu učení nikdy nešlo. Těch pravých kamarádů měl méně, ale za to věděl, že jsou ti praví a zaslouží si jeho přízeň. Je vůči nim velmi ochranářský a rád o věcech rozhoduje. Nerad hraje druhé housle. Řídí se pravidlem "Všechno nebo nic." Nerad poslouchá cizí rozkazy, on chce rozkazovat sám, i když věci nebo situaci nerozumí, tváří se, že všechno ví a všechno zná. Pravidla jsou mu ukradená, lhostejná, jak chcete, má je prostě na salámu. Pro dosažení svého cíle udělá naprosto cokoliv. Jistě, má nějaké hranice, ale pokud by si měl vybrat mezi sebou a přítelem, vybere si sebe, aspoň momentálně. Nemá problém lidi podrazit. Nelže. Jen neříká celou pravdu, jeho typická výmluva. Ale on se vážně snaží nelhat, spíš zakecává otázku, nebo se vyhýbá odpovědi, což je na něm poznat. Jeho oči ho vždy prozradí. Je prostě jako velká voda, rychle se přižene, rozpoutá chaos, možná hned zmizí, ale buďte si jisti, že zanechá stopy. Tábor pro něj bude utrpení. Má rád svobodu, volnost. Nerad se k lidem nebo k prostředí poutá. Jako malý se hodně stěhoval a to ho poznamenalo. Miluje přírodu, dlouhé procházky a vodu. Vydrží na její hladinu civět několik hodin a přemýšlet. Spíš se uzavře do své fantazie a nechá se unášet svými myšlenkami. Někdy při tom maluje. Nejčastěji krajinu, jenž vidí před sebou. Nikomu o svém talentu neříká, na škole by se mu smáli, vždy byl před ostatními za tvrďáka, kterého nic nezlomí. Tenhle talent má po matce, je za to vděčný, protože se aspoň nenudí. Z duše nenávidí nudu a radši si bude dělat srandu ze sebe, než aby se nudil. Nejvíce však prudí ostatní. Nedělá to, protože by byl zlý. Prostě ho to baví. Kousavé poznámky, ironické průpovídky a další drobné škádlení od něj prostě čekejte. Je prostě takový. Pes se taky bude škrábat za uchem a nikdy ho to neomrzí.
Historie: Narodil se v největším městě amerického severozápadu, tedy v Seattle. Vyrůstal s matkou Lily a otcem Derekem, o kterém se mylně domníval, že je to jeho skutečný otec. Otčím to měl stejně, neměl potuchy o tom, že ho jeho milovaná žena na líbánkách v Karibiku podvedla s pohledným a charismatickým bohem. Vždycky si namlouvala, že to bylo jen momentální pobláznění, nechtěla přiznat, že by se během takové chvilky jednostranně zamilovala. Po příjezdů domů zjistila, že je těhotná a Derekovi nebylo těžké zalhat. Uběhlo pár let, lež se pomalu stávala pravdou. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, to se potvrdilo. Derek neměl žádné pochyby, i přestože byl Matt černovlasý a on s Lily blonďatí jako z rodu Lannisterů. Všechno bylo ideální do té doby, než nastoupil Matt do školy, kde se probudila jeho dyslexie. Rapidně se mu zhoršil průměr a byl nucen, aby začal využívat lidi ve svůj prospěch. Někdo mu dělal úkoly, někdo připravoval taháky na písemku a ostatních si vůbec nevšímal, jelikož mu nebyli k ničemu. Na škole žádné velké problémy neměl, známky mu zařizovali ostatní a rvačky si nechával mimo budovu školy. Hrát totiž basketbal za školní tým a chtěl to dotáhnou daleko. Možná by to i dokázal, kdyby čas od času neviděl to, co viděl. Během nudné hodiny matematiky zpozoroval za oknem starého otrhaného muže, který se před jeho očima proměnil v ohavného trolla, lekl se a spadl ze židle, čímž na sebe okamžitě strhl pozornost spolužáků i učitele. Ukázal na okno a vykoktal ze sebe, že viděl příšeru, která za oknem náhle nebyla. Nikdo mu nevěřil. Učitel si vytvořil svůj vlastní scénář, Matthew prostě usnul a tohle byla jeho výmluva. Domů se vrátil s poznámkou a rodiče mu dali zaracha, v tomhle ohledu byli velice přísní, jenže Matt měl svou hlavu. Během dne se vykradl z okna, jako špión utekl přes požární schodiště. Takhle to šlo pořád. Poznámky se hromadily a útěky z bytu také. Matt totiž utíkal za svou spolužačkou Mary, ta mu jako jediná věřila. Díky téhle podpoře se do ní Matt zamiloval. O své šestnácté narozeniny dostal od rodičů baseballovou pálku podepsanou jeho oblíbeným hráčem. On sám nikdy baseball nehrál, ale miloval televizní přenosy a živá utkání, kam s Mary často chodili, byla to jejich tradice. Další den ve škole se chtěl spolužákům pochlubit, jenže celý ten den dopadl jinak, než si představoval. Domů se vrátil s policií v zádech. Napadl učitele tělocviku baseballovou pálkou. Matt se snažil polici i rodičům vysvětlit, že nenapadl učitele tělocviku, ale nějaké monstrum, které se za učitele tělocviku jen vydávalo. Tohle byla poslední kapka po několika posledních kapkách, i přestože to jeho rodičům lámalo srdce, umístili ho do psychiatrické léčebny. Doufali, že se z těch přeludů vyléčí. V léčebně Matt trpěl, byl vytržen ze svého života, od rodiny, od basketbalu a od Mary. Jeho mysl byla největším nepřítelem, věděl, že s ním není něco v pořádku, ale nevěděl, co je to. Vymýšlí si snad? Je vážně nemocný? Nebo je všechno skutečné a není blázen? S takovými otázkami v mysli denně usínal. Po měsíci mu přišel od Mary dopis, kde stálo, že její otec získal práci na Novém Zélandu a musí odjet s ním. Kromě zlomené mysli měl zlomené i srdce. Propadl depresím a smutku, pomalu začal věřit tomu, že je nemocný a potřebuje pomoc. Rodiče to s ním nikdy nevzdali, pravidelně za ním chodili a vždy tvrdili, že ho brzy odvezou domů, jenže to byla krutá lež. Pořád slyšel ve své hlavě cizí hlasy, viděl podivné věci, některé nebyly pěkné a byl rád, že jsou na oknech mříže a ta monstra se k němu nemohou dostat. Odmítal přiznat, že je blázen. To, co viděl, bylo skutečné, jenže z nějakého neznámého způsobu to nikdo jiný neviděl, kromě jeho spolubydlícího, jenže ten zase všude viděl gumové kachničky, což bylo něco jiného. Kéž by i on viděl gumové kachničky, místo trollů a jiných ohavností. Krátce po Vánocích nastoupil do léčebny nový psycholog, který řekl: "Dokážu ti pomoci, Matthew, jen mi musíš věřit. Neříkám, že to bude lehké. Pokud se mnou odejdeš, vzdáš se všeho, bude to těžké a bude to bolet, ale slibuji ti, že už se nebudeš cítit bezmocný. Odvedu tě k lidem, kteří jsou jako ty." Matt si nejdřív myslel, že je to opět nějaký psychologický trik. Ze začátku odmítal, ale s psychologem jménem Wesley trávil čas. Wes ho učil novým věcem, nosil mu knihy, které dokázal přečíst a učil základnímu šermu. Sice ho to nebavilo jako basketbal, ale postupem času si k tomuto sportu vypěstoval vášeň. Začátkem jara mu Wes sdělil, že je tu naposledy a je jen na něm, jestli odejde s ním, nebo tu zůstane sám. Teď už Matt neváhal, došlo mu, že vše, co se děje, je skutečné. Už nemá strach o sebe, ale o svou rodinu. Rozhodl se odejít s Wesem, byla to docela snadná akce. Ukázalo se, že má v léčebně pár spojenců, kteří je vyvedli skrze kuchyni ven, kde už čekalo auto a vydalo se neznámo kam. Matt během jízdy usnul, probudil se až na benzínové pumpě, kde se ozval obsah benzínů a byli nuceni zastavit. Všude byla už tma, nikde nikdo. Jen za výlohou benzínové pumpy chlápek, co civěl na televizi a pokuřoval dýmku. Doktor, který vlastně nebyl úplně doktor, se vydal zaplatit. Matt vstoupil z auta, volala ho příroda. Popošel pár kroků k poli. Během vykonávání malé potřeby zaslechl podivné vrčení a přejel mu mráz po zádech z toho odporného zápachu, co cítil. Smrdělo to jako rybina, která byla jenže o několik stupňů horší než rybina. Z kukuřičného pole se na něj najednou vyřítil troll. Nejspíš by se Matt počůral, kdyby se před několika vteřinami nezbavil všech zásob. Cítil smíšené pocity, bál se, ale líbil se mu ten pocit adrenalinu, když utíkal zpět k autu. Naivně si myslel, že ho plechy ochrání. Byl to ten samý troll, který ho pozoroval v léčebně. Matt se schoval za odstavené auto, které bylo poblíž. Doufal, že ho troll neobjeví, ale vypadalo to, jako kdyby ho ten špinavec cítil. Rozmáchl se kyjem a praštil do auta, auto bylo téměř na placku. Možná by měl ten troll přemýšlet nad brigádou v autovraku, bezpochyby by byl úspěšný. Matt se plazil, co nejdál to šlo. Neměl žádnou zbraň, a tak před údery kyjem jen uhýbal. Převaloval se po silnici jako váleček na těsto. Je to sice směšné, ale zachránilo mu to život, získal tím čas, který potřeboval Wes, aby se vrátil a zneškodnil trolla. Matt přesně neví, co se stalo. Ležel obličejem k silnici, a když se otočil, troll spal. Zpětně už mu došlo, že Wes byl nejspíš synem Hypna a trolla uspal. Pak od pumpy utekli, jelikož prodavač zavolal polici a vina by padla na ně. Krátce na to se společně dostali do tábora, kde se jejich cesty rozdělily.
Žádosti:
-Schopnost - Ovládání vody
-Magická zbraň - Jednoruční meč z božského bronzu, který do sebe může zapečetit bolest nepřítele/spojence a použít ji později v boji, (např. absorbuje do sebe bolest probodnutí sleziny a tu samou bolest ucítí i nepřítel, přestože ho jen škrábne)