Polobohové

Každý, kdo má alespoň základní přehled o řecké mytologii ví, že bohové byli, jsou a budou velcí záletníci. A když dojde ke spojení boha a smrtelníka – což není nic ojedinělého – narodí se z toho dítě, které nazýváme polobůh, případně polokrevný.

Takový polobůh rozhodně nemá lehký život. Pach jeho krve přitahuje nestvůry, které se mohou utlouct po jeho mase.  A ostatní lidé příšery nevidí, takže si musí pomoct sám. Ublížit mu mohou zbraně smrtelníků i bohů. A navíc jim ještě život v běžném světě komplikuje dyslexie (písmenka se rozbíhají po papíře) a hyperaktivita (porucha pozornosti).

Aby mohli polokrevní vůbec přežít, byl pro ně zřízen Tábor. Tam se učí bojovat s příšerami a poznávají svět bohů. Vyhledávat a přivádět polobohy do tábora mají na starost satyrové. Hodně se jich schovává různě po školách a pozoruje žáky. Když objeví poloboha, musí ho bezpečně dopravit do tábora, kde se naučí přežít. Samozřejmě, ne všechny polobohy přivede do Tábora satyr. Někteří se sem dostanou za pomoci jiného poloboha, a nebo pod ochranou nějakého z bohů.

Na začátku bude každý polobůh přebývat v Hermově srubu, dokud nebude určen. Určení je zvláštní událost, kdy se k polokrevnému přihlásí jeho božský rodič. Potom je táborník přeřazen do svého srubu.

Polobohové mají specifické vlastnosti. Jejich zdánlivá hyperaktivita jsou ve skutečnosti bojové reflexy. Mají vrozeně zostřené vnímání, aby byli schopnější v boji. A to co se ve škole jeví jako dyslexie, je naladění mozku na starořečtinu. Každý polokrevný je schopen bez problémů přečíst a porozumět nápisu ve starořečtině, aniž by se tomu kdy předtím učil.

Dále mohou mít někteří polobohové ještě jednu zvláštní schopnost. Bývá nějak spjata s jejich božským rodičem. Například Poseidonovy děti dokážou ovládat vodu, jiné mluvit s koňmi, Afroditiny ovládají čaromluvu, Hermovy jsou skvělými zloději a umějí lhát, jako když tiskne, a tak dále. - více o schopnostech v článku bohové.

- Dýché